Vzajemná agrese matky a dcery
Dobrý den, máme dvě feny německého boxera - matku a dceru. Většinou měli mezi sebou pohodový vztah a vzajemně se respektovaly,ale jakmile dcera dospěla,začalo dochazet k častějšim střetům a krvavým rvačkám.Dle mého je spouštěčem pouhá přítomnost chovatele a náznak zvýhodnění jedné z nich a dále v nich vyvoláva agresi zvukový podnět jako je sekání trávy,řezání dřeva. Obávám se,aby to jednou neskončilo zakousnutím jedné z nich a nebo poraněním přítomné osoby.Prosím o radu,zda se dá tato situace nějak řešit.
Dobrý den,
Nadměrná rivalita dvou úzce příbuzných psů ve smečce je poměrně častý problém a je zcela přirozený. V podstatě se jedná o ochranný mechanismus přírody, který má zabránit nežádoucí úzké příbuzenské plemenitbě. Tento problém se týká nejčastěji bratrů, sester, matky s dcerou a syna s otcem, zvláště když jsou si povahově hodně podobní. V seriálu Kočka není pes jste si jistě všimli, že mám dvě švýcarské bílé ovčandy. Při výběru druhé jsem volil co nejvíce odlišnou povahu od povahy stávající fenky právě z důvodu, aby si nekonkurovaly, ale doplňovaly se. Jestliže dochází k „vražedné“ rivalitě, jsou k dispozici jen tři možnosti řešení. První je kastrace dcery. Nemusí to však problém zcela vyřešit, jelikož změna chování po kastraci je vždy variabilní a je takřka srovnatelná s loterií. Nikdy předem nevíte, co nastane. Druhou variantou je nastavit pro obě fenky „tvrdý diktát“, kdy musí být obě fenky zcela ovladatelné na první povel i ve stresových situacích. To však vyžaduje neustálou direktivní kontrolu psů přítomnou osobou. Otázkou je, zda si přítomná osoba umí rychle a spolehlivě bez velké námahy sjednat respekt. Poslední, nejméně příjemnou, ale nejspolehlivější variantou je fenky rozdělit a dceru někomu věnovat.