Plachost /bojácnost/

Dobrý den, naše Blary je čtyři roky stará dlouhosrstá jezevčice, která je od začátku s námi. Jak se všeobecně o jezevčících říká, je i ona "umanutá", i když v rozumné míře. Jeden rys jejího chování nás ale velmi mrzí. Přestože má z naší "smečky" nejraději mne, tak i mně, když jí chci pohladit a ona nemá náladu /?/, skloní hlavičku a couvne tak, abych na ní nemohl dosáhnout. Stejně tak při přivolání nebo aportování zastaví vždy tak, abych na ní nemohl přímo dosáhnout a ten krůček k ní musel udělat já. Ona už ale v klidu sedí. Vůbec to nechápu, protože je s námi každý den minimálně 1,5 hodiny na procházce a nikdy jsme ji ani neuhodili. Je to jinak milá, hodná a poslušná fenka. Poradíte nám, co se s tím dá dělat?